Dnes devatenáctiletý Filip se narodil předčasně ve 26. týdnu těhotenství. Vážil pouze 1kg a měřil 33cm. Po porodu u něj došlo ke krvácení do hlavy 3. stupnĕ, měl zavedený shunt na odvádění mozkomíšního moku. Diagnóza zněla „dětská mozková obrna, jiný hydrocefalus a spastická kvadruparéza.“

Jeho maminka říká o začátku společného života: „Po návratu z nemocnice jsme zjišťovali informace, jak synovi pomoci, aby jeho život byl do budoucna co nejvíce kvalitní... Dozvěděli jsme se o rané péči, která pomáhá rodinám dětí s handicapem. Spolupráce byla velmi dobrá a prospěšná jak pro syna, tak i pro nás.“

A jak konkrétně vypadala pomoc služby rané péče? „Pracovnice rané péče docházela k nám domů, nosila synovi různé stimulační a  interaktivní hračky, které podporují rozvoj dítěte, a po celou dobu návštěvy se mu věnovala. Filip se dal těžko zabavit, byl hodně hyperaktivní a nesoustředĕný. Návštěvy poradkyně nám velmi pomáhaly. Po určité době přišlo zklidnĕní a větší zájem o hru.“

Maminka oceňuje i to, že se dozvěděli mnoho dalších užitečných informací např. o tom, jak mají postupovat při jednání s úřady, na které dávky mají nárok atd.  

V současné době je Filip na vozíku, zvládne několik kroků s oporou. Skoro nemluví, ale velmi dobře rozumí. Již 12 let navštěvuje školu při Diakonii Čáslav, kde je velmi spokojený. Rozvíjí znakovou řeč, kterou se učí celá rodina, aby si ještě více porozuměli. Je velmi společenský a umí se radovat z maličkostí.

Filipova maminka shrnuje životní zkušenost rodiny: „Pro nás jako mladé rodiče s prvním dítětem to byl velký krok do neznáma a ještě jednou děkujeme za péči, která nám byla věnována. S odstupem času jsme na vše špatné zapomněli a těšíme se z toho, jak to dopadlo. Jak se říká, vždy může být i hůře ...“